Kastrace feny je chirurgický zákrok, který spočívá v odstranění vnitřních pohlavních orgánů a to buď pouze vaječníků nebo současném odstranění vaječníků a dělohy. V posledních letech se stává stále častějším a běžnějším chirurgickým zákrokem, který podstupují feny v jakémkoli věku a to buď preventivně, nebo jako součást terapie onemocnění reprodukčního systému.
Důvodů pro provedení kastrace je velké množství a dají se rozdělit na důvody chovatelské a důvody zdravotní.
Z chovatelských důvodů se jedná především o zabránění říje, nechtěného zabřeznutí a další reprodukce. K důvodům zdravotním patří eliminace falešné březosti, prevence vzniku pyometry (hnisavý zánět dělohy), nádorů pohlavních orgánů a mléčné žlázy, eliminace ovariálních cyst a dalších poruch pohlavního cyklu. Mezi další onemocnění, které je v některých případech možné vyřešit kastrací, patří i diabetes mellitus (cukrovka).
Na stanovení optimální doby preventivní kastrace neexistují jednotné názory. V našich podmínkách se feny kastrují nejčastěji po dosažení pohlavní dospělosti, což bývá v období mezi 8.-12. měsícem věku, kdy u fen nastupuje první hárání. Nejčastějším důvodem vyčkání a kastrace až po prvním hárání je uváděn požadavek na kompletní fyzickou a psychickou vyspělost feny. Někteří odborníci v tom však nevidí žádný problém a doporučují kastraci již před prvním háráním z důvodu 99 % šance na zabránění vzniku nádorů mléčné žlázy v pozdějším věku. Pokud se provede kastrace až po prvním hárání, tato šance se snižuje na 92%. Kastrace po pátém a dalším hárání má na prevenci vzniku nádoru mléčné žlázy již minimální vliv. Optimální termín pro provedení kastrace je nejdříve jeden měsíc po hárání a nejpozději jeden měsíc před očekávaným háráním. Kastraci se nedoporučuje provádět při právě probíhající říji, protože dochází k většímu prokrvení pohlavního aparátu a tím vyššímu riziku krvácení.
Preventivní kastrace je rutinní a běžnou operací a feny ji zvládají v naprosté většině případů velmi dobře. V každém případě si ale musíme uvědomit, že se jedná o chirurgický zákrok, který může být pro fenu vždy určitým rizikem. Jedná se především o riziko anestezie, infekce, krvácení do dutiny břišní, ponechání části vaječníku, riziko obezity a močové inkontinence. Většina rizik je ale snížena na minimum při správné volbě anestetického protokolu, při dodržování zásad asepse a sterility při operaci a při správné pooperační péči. V každém případě ale platí, že riziko operace je výrazně nižší než terapie, která se kastraci vyhýbá aplikací hormonálních preparátů k zabránění říje, které mají na rozdíl od kastrace řadu nežádoucích účinků.
Závěrem bychom rádi uvedli, že provedení kastrace feny s sebou samozřejmě nese určitá rizika, ale má i svá významná pozitiva a je zřejmé, že výhody velkou měrou převažují nad nevýhodami. Jedná se především o prevenci výskytu závažných a život ohrožujících onemocnění. Proto pokud nemáme fenu pro chov, kastrace je v každém případě to nejlepší, co pro ni můžeme udělat.